Proč někteří lidé nemají potní pach
Možná jste si všimli, že někteří lidé jednoduše nezapáchají — bez ohledu na to, kolik se potí. Nejde o lepší hygienu ani disciplínu. Jde o genetiku a věda ukazuje na jeden konkrétní gen.
Gen, který rozhoduje
Jmenuje se ABCC11 a řídí jedinou věc: zda váš pot obsahuje látky, které bakterie na pokožce dokážou rozložit na pach. Existuje ve dvou variantách a ta „bez pachu“ je po světě rozšířená nerovnoměrně. Mezi Evropany ji má jen asi 2 % lidí, ve východní Asii 80 až 95 %. Lidé s touto variantou tvoří tak málo látek, ze kterých vzniká pach, že téměř nezapáchají, i když se normálně potí.
Tentýž gen prozradí ještě něco: typ ušního mazu. Varianta „bez pachu“ jde ruku v ruce se suchým, šupinatým ušním mazem; všichni ostatní mají maz vlhký. Zní to nahodile, ale jde o jeden a tentýž přepínač ve vaší DNA.
Pot nezapáchá — zapáchají bakterie
Tahle část platí pro každého, nejen pro geneticky šťastné. Samotný pot je téměř bez zápachu — je to hlavně voda a minerály. Pach se objeví až ve chvíli, kdy bakterie na pokožce rozloží látky obsažené v apokrinním potu.
Hlavními viníky jsou konkrétní mikroby — Staphylococcus hominis a druhy rodu Corynebacterium — které mají enzymy měnící pot bez zápachu na štiplavé molekuly: thioalkoholy s ostrým, cibulovým pachem a těkavé mastné kyseliny s kyselým pachem.
Lidé s variantou genu „bez pachu“ jednoduše netvoří dost suroviny, se kterou by tyto bakterie mohly pracovat. Bez suroviny není pach.
A to vede k tomu, co je podstatné pro nás ostatní: pach není o potu, je o bakteriích. A právě to lze ovlivnit.
Co to znamená pro všechny ostatní
Pokud mezi těmi 2 % nejste, nejste odsouzeni ke každodennímu boji. Geny určují, zda váš pot obsahuje látky, ze kterých vzniká pach — ale které bakterie na vaší pokožce převládají a v jaké rovnováze, se dá změnit mnohem snáz.
Jde o aktivní oblast výzkumu. Práce mikrobiologa Dr. Chrise Callewaerta ukázala, že se mikrobiální společenství v podpaží může posunout a že změna převládajících bakterií může změnit, jak člověk voní. V tomto rozdílu je celá podstata:
- Genetika (gen ABCC11) — tu změnit nemůžete.
- Mikrobiom (které bakterie žijí na vaší pokožce) — ten ovlivnit můžete.
Většina lidí patří do druhé skupiny. Potní pach u nich není natrvalo zapsaný v DNA; odráží bakteriální rovnováhu.
Jak antiperspiranty problém živí
Běžné antiperspiranty jen nesnižují pocení — narušují celý bakteriální ekosystém v podpaží. Když agresivní složení opakovaně vyčistí mikrobiální společenství, rychleji se často vracejí právě odolnější bakterie, které tvoří pach. Výzkumy, které shrnují vědci zabývající se mikrobiomem, naznačují, že vás to může učinit ještě závislejšími na produktu, který rovnováhu narušil.
Silně páchnoucí podpaží a každodenní antiperspirant se tak mohou nenápadně navzájem živit.
Práce s mikrobiomem místo boje s ním
ZINDEO není deodorant ani antiperspirant — je to anti-odorant. Nepřekrývá pach vůní a neblokuje potní žlázy. Pracuje s mikrobiomem podpaží a cílí na bakterie, které vytvářejí pach, ne na samotný pot.
V nezávislém klinickém testování vykázalo 90 % uživatelů po 28 dnech zvýšenou rozmanitost mikrobiomu. Pocení pokračuje — tak to má být. Mění se bakteriální rovnováha, která rozhoduje, zda se z potu stane pach, s klinicky ověřeným 72hodinovým účinkem.
Reset Set MAX je startovací rutina: mýdlo SALSOAP® připraví pokožku, roll-on a krém podporují rovnováhu vašeho mikrobiomu. Čím déle ho používáte, tím lépe si pokožka tuto rovnováhu udrží, takže ho postupně nanášíte méně často. Když krém dojde, dózu doplníte.
Stručně řečeno: to, co mají lidé „bez pachu“ díky genetice, se tento přístup snaží dosáhnout cílenou péčí o pokožku — ne změnou genů, ale posunem bakterií.
Reset Set MAX — SALSOAP® + roll-on + krém. Vyzkoušet Reset Set MAX →
Geny nezměníte, bakterie ano
Zda někdo zapáchá, je z velké části dané geneticky — a tahle část je neměnná. Neměnné ale není prostředí, ve kterém bakterie na vaší pokožce žijí. Pach nevzniká z potu; vzniká z toho, co s ním bakterie udělají. A právě tam můžete zasáhnout.
Zdroje: American Society for Microbiology (asm.org); Science (science.org); Medical News Today; výzkum mikrobiomu podpaží Dr. Chrise Callewaerta. Vzdělávací obsah, nikoli lékařská rada.